POEZIE: Karel ŠIKTANC - NA KNÍŽECÍ (2014)

Ahoj!

Dneska se ještě podíváme na jednu poezii. KAREL ŠIKTANC - NA KNÍŽECÍ, podtitul PRAŽSKÁ PRELUDIA (2014).

Ale nejprve si o tomto autorovi něco povíme.

Karel Šiktanc (1928-2021) byl představitelem okruhu kolem Května. Jeho texty oplývaly nezaměnitelnou poetikou. Čerpal především z tradičního venkovského světa, pohanských zvyklostí a křeštanských rituálů, které zbavoval obvyklé idiličnosti. Bohatý jazyk, originální neologismy, biblismy, archaismy i projevy hovorové a nářeční. Jeho poezie nesla značnou zvukovou působivost a bohatou hláskovou instrumentaci, psána rytmicky i rýmově výrazným veršem, zdůrazněným dalšími básnickými figurami (anafory, aliterace...). V 90. letech byla vydána většina jeho samizdatových či exilových děl jako např. Český orloj 1, 2 (1990, 1975s, 1980e), výbor Utopenejch vočí (1991) či Srdce svého nejez (1994). Po roce 89 vydal sbírky Hrad Kost (1995), Řeč vestoje (2005), Vážná známost (2008), Nesmír (2010), Čistec (2012), Na Knížecí (2014). (Zdroj: Lubomír Machala a kol.:Panorama české literatury. 2, Po roce 1989)

KAREL ŠIKTANC - velké jméno české kultury a literatury. Pan spisovatel, který se narodil v roce 1928, a jehož životní pouť se završila 26. prosince 2021. Šiktanc patří dle mého názoru k těm literátům, potažmo básníkům, o kterých by se mělo více mluvit. Protože v hodinách češtiny jsem se s ním potkala - teď nevím, jestli až na střední škole, nebo až vysoké. Ale asi na střední, jelikož jsem měla perfektní vyučující, věřím, že se aspoň pár slovy zmínila. Každopádně Šiktance jsem poprvé četla na vysoké, a to konkrétně jeho dílo ADAM A EVA (1990). Nyní jsem se k němu po osmi letech vrátila, abych si přečetla jeho předposlední sbírku NA KNÍŽECÍ, která vyšla v roce, kdy jsem Šiktance četla poprvé.

Tuto sbírku poezie jsem vytáhla v knihovně jen náhodou. Ale když už mi uvízla v ruce, řekla jsem si, že bych si měla rozšířit literární obzory. Kniha mě ohromila, již když jsem ji držela. Šlo poznat, že i když má jen 51 stránek, nakladatelství i sám autor si dali opravdu záležet. Řádky básní jsou vytisklé na kvalitním papíru a doplněné o ilustrace JANA KOBLASY. Knihu vydala UK v Praze a její nakladatelství Karolinum. V knize najdeme devět básní.

V této knize se autor inspiruje Prahou a vzpomínkami na ni. Verše inspirované zákoutími současné i mizející Prahy, vyvolává vzpomínky na dětství, přátele a místa, v nichž prožil svůj život.

Líbilo se mi, že jsem poznala některá místa, o nichž autor píše. Dále bych chtěla vyzdvihnout grafickou podobu básní!

Tyto básně se mi líbily nejvíc:

Na Knížecí

I jsme z ní utíkali

(Teď trochu cizí...)

Mějte se krásně!

-š