To ostatní: 12 důvodů, proč jsou nevýhodou velká prsa

Tento článek je určen všem ženám jako podpora, dále mužům, aby viděli, že to není taková sranda a v neposlední řadě i všem slečnám a ženám, které by chtěly podstoupit plastické zvětšení prsou (i když samozřejmě rozdíly přírodní x umělé tam jsou)

1.       V době dospívání jsou  děvčata dříve vyvinutější než chlapci, což má z následek posmívání se holkám (ale vlastně i těm, které mají naopak malá prsa)

2.       Překážejí při sportu, špatně se s nimi běhám, skáče...

3.       Nakupování podprsenky je taky horor. Pokud se chcete cítit dobře, nákup ve speciálně prodejně spodního prádla taky není nejlevnější záležitostí. Navíc se často stává, že nabídka není nejpestřejší

4.       Zdravotní problémy – bolí záda, krk a i prsa sama

5.       Stává se, že jedno prso klesne. Což v podprsence není tragédie, ale jakmile se svlékne, rozdíl je vážně vidět. A nepříjemné je to hlavně pro ženu.

6.       Na koncertě nemůžete skákat. Strašně chcete, ale prostě to nejde. Fakt to bolí. Výjimkou jsou takové ty velké open airy, kde se na vás, stojíte-li někde v předních řadách, zezadu tlačí masa lidí. To pak jste na sobě tak namáčklí, že to nějakým způsobem jde a příliš vás to nebolí.

7.       Výstřihy. Spousta holek výstřihy vyhledává, ale najdou se i také, které fakt ne. Takže často nosíte věci s minimálním výstřihem nebo vůbec, protože takové ty úchylné pohledy nesympatických lidí z řad druhého pohlaví je taky děs. Něco jiného je, když flirtujete s nějakým fešákem, ale co si budeme nalhávat, to se každý den nestává, teda aspon mně ne :D

8.       (Navíc) způsobujete nevědomý šok lidem, hlavně mužské populaci, když se zčistajasna objevíte s výstřihem a nikdo nemůže uvěřit tomu, že vy opravdu VY máte skutečně výstřih.

9.       Je spousta kousků oblečení – šaty, trika, halenky, saka… - které prostě nedokážeme přetáhnout či zapnout přes prsa čili hodně věcí musíme oželit, protože se prostě nevydáme.

10.   Představte si holku s velkýma prsama a poté holku s jedničkama a porovnejte je, jak asi budou vypadat za padesát let. Tenhle bod už není třeba rozebírat.

11.   Při sexu prsa bez podprsenky ‚skáčou‘* tak, že byste měla nejradši podprsenku po celou dobu.  *Jednak to, opět, bolí, a pak taky to vypadá hrozně :D

12.   Teď trošku nepříliš půvabný bod – když jste celý den v podprsence, tak se logicky potíte i v oblasti pod ňadry, no a to pak abyste si praly podprsenky každej druhej den. Bohužel podprsenky by se neměly prát tak často, takže to pak musíte měnit.

 Mějte se krásně.
-š

 

Literatura: Knihy z komory

Vzpomínka na dědečka.

Knižní poklady aneb probrala jsem poslední dědovy knihy, který byly v komoře a byla jsem omráčená, kolik děl, který bych si ráda přečetla, tam měl. Ze vsech skříní s knihama jsem si jich vyhlídla nejvíc právě zde :D proč sem si komory všimla tak pozdě :D no každopadně se mi opět potvrdilo to, co vím dlouho - že literatura by byla naším velkým tématem. 

Tady to jsou vyhlídlý knihy, který sem zase byla nucena vrátit zpátky, nebylo možný, abych si všechno natahala dom, nemám na ně místo :D tak aspoň vím, že je máme a nemusím do knihovny.

https://www.instagram.com/p/6-p4KDN3Zzctlb_Xt1aOaTL7YdFR15D0xFYlk0

Mějte se krásně.

-š 

Literatura: poslední příspěvek z knihovny + nové knihy

Jak jsem psala zde http://reachfortheheights.blogspot.cz/2015/07/literatura-navsteva-knihovny_7.html O návštěvách knihoven informovat nebudu, maximálně když někde narazím na něco zajímavého. Anebo - pokud pořídím nové knihy do sbírky, a to se stalo i v srpnu.

Tak tedy, štrádovala jsem si to do knihovny a zpátky už jsem měla brašnu celou napasovanou od nových knih, které pobočka vyřadila z fondu. Daly se koupit za 5,-- a 10,-- a co jsem si sebou odnesla? Fotky zatím nemám (nebo možná mám někde v PC, ale tento článek dopisuju na konci roku, tak nemám moc čas hledati :D). Čili seznam:

Kubátová, Marie. Třikrát denně kapku rosy. (1979) 

Řezáč, Václav. La bella Boema. (1979)

Sýs, Karel. Pražský chodec II. (1988)
Šabach, Petr. Jak potopit Austrálii. (1986)
Weiss, Jan. Bláznivý regiment. (1979)

Četli jste některou z výše uvedených knih?

Mějte se krásně.

-š

Literatura: Vítězslav Nezval - Edison (1928)

Vítězslav Nezval – Edison + Signál času

…

‚Doslov‘ od Milana Blahynky
-dvě b. skladby inspirované životem a prací T. A. Edisona mají v N. díle klíčové postavení -> podal v nich úhrn svého pojetí života, práce, tvořivosti a poezie, vyznání filozofické, básnické, politické, zprávu o stavu soudobého člověka a světa
-pronikavost a dialektičnost básníkova vidění i záměru
-b. skl. Edison vznikla na podzim 1927 a poprvé vyšla v létě 1928,  téměř zároven s N. a Teigovými Manifesty poetismu, k nimž se ostatně přirazuje jako jejich básnický protějšek
-formoval zde nové pojetí světa a poezie
-Edison se zde podobá „hazardním hráci“ – motvi hráče a hry prostupuje celou skladbu; motiv žárovky a světla, motiv noci a svítání, vyzdvičení tvořivého člověka nad boha – tyto motivy se objevují i v jiných N. básních
-N. realizoval svůj hudební smysl a invenci i vzdělání slověsně; pětidílná skladba je protkána celou sítí nejrůznějších refrénů, ozvěn, variací, její eufonie je plně významová, tak základní refrén o všem „co drtí“, o smutku úzkosti i radosti a odvaze „z života a smrti“ má i hláskově dvojí vyladění, těžké a radostné: těžké staví na sykavkách, případně hlubokém „ú“: „bylo tu však něco těžkého co drtí/ smutek stesk a úzkost z života a msrti“, „piják všeho krutého co štve a drtí/ piják hrůz a smutku z života a smrti“ x proti tomu jásavě radostné pojetí se eufonicky realiuje na vyzdvižení samohlásky ze slov jako „láska“, „hra, samohlásky „a“: „bylo to však něco krásného co drtí/ odvaha a radost života a smrti“, „kruté“a „krásné“ je i eufonicky u N. blízko sebe, ale má jinou samohláskovou instrumentaci
-vynalézavá práce  kompoziční, založená na opakování a obměnách motivů, na využíváí možností rýmu, aliterace, anafory, na propojování a střídání všech možných skladebných prostředků, a to v zájmu výzmanové „výpovědi“: v zájmu odhalení žvota v jeho mnohotvárné dynamice a proměnách, v zájmu obdivu k člověku, který musí, uchvácen proudem života, „tvořit vždycky znova“
-ve čtvrém zpěvu Ediosna motiv panychidy: „vaše ruce bledé jako bílá křída/ ne ach ne to není ještě panychida

Signál času
-napsaná v rekordním čase
-často se považuje za jakýsi dozpěv, dovětek k pětidílné skladbě Edison
-> má podobný začátek s Edisonem a objevují se zde i jiné odkazy na onu první skladbu („noc se opět chvěla jako prérie/ pod údery hvězdné artilerie“) signál času je víc než nějaký epilog -> už jen kvůli svému rozměru
-Edison má v definitivním vydání 402 veršů, Signál času v prvním vydání 363 veršů, def. Verze o 57 veršů kratší čili i tak se Signál času jeví jako nové ztvránění osobnosti velkého vynálezce, tentokrát z koncového bodu jeho života
-ideově tematický a kompozičí rozbor
-neklid soudobého světa
-Edison vznikal a poprvé vyšel v časech přechodné stabilizace kapitalismu x signál času je psán básníkem prožívajícím období rkize, nezaměstannoci, rozvratu soudobého společenského řádu
-reaguje na soudobou hsopordářskou a politickou stiuaci, je obrazem světa zmítaného krizí a ocitajícího se na prahu války, ale N. v této skladě nepřímo odpověděl i na nové jevy v soudobé kultuře a č. poezii
-bojovně odpovídá na nástup spiritualismu, který těžil z nepokoje doby
-vyhrocení skladby kter nazírá i smrt jako součást nekonečného a vítězného proud života: „Zemřel Edison a zemrou po něm jiní / život ůjde dál tvá smrt jej nezastíní/ zmizí v jednom z nás a v druhém vyvěrá/ nimus smrti jaká klamná pověra…“
-psáno týmž sdruženě rýmovaným jedenáctislabičným a dvanáctislabičným elastickým veršem jako edison, cituje některé obrazy a obrazy z první „edisonovské“ básně, ale při všem, čím se podobá edisonovi a v čem se k němu odvolává je už i jiný
-> hlasí se v něm nvý N. sloh první třetiny 30. Let, sloh verše méně slavnostního, věcnějšího, cvilnějšího -> změna souvisí s napojením básně všednodenní rutou realitou začátku neblaého desítiletí
-smysluplná je i kompozice, která na rozdíl od edisona nečlení novou básen na zpěvy; celá básen tvoří jeden jediný proud zpráv i básnické energie vzdorující souvisle tíze doby a mířící k ldem „příštích let“, ke světu, kdy bude štěstím pracovat a zase tvořit

Zajímavost: Nezval měl nezvykle hluboké hudební vzdělání, které později uplatnil jako skladatel scénické hudby ke svým hrám i jako autor melodií některých svých písní