sobota 20. června 2015

Hudba: Sobotní playlist

Tak jsem vám tak měla otevřený youtube a v náhledu vidím píseň Young Folks. Což je píseň, kterou mám ráda. A tak si říkám...proč si neoddychnout od pracovních a studijních povinností, že? Tak jsem si sjela další videa v náhledech + si pak ještě vybrala sama nějaký. No videa...mluvím především o složce hudební než filmové. 

Takže tady vám nabízím nějakou tu muziku k poslechu. Myslím, že to na sebe víceméně pěkně navazuje (snad to nezní moc namyšleně, ale to víte, hudební dramaturg je hudební dramaturg :D) No a jelikož je  momentálně venku slunko a po dešti (no pršelo tak před třeba dvouma hodinama, ale víte jak), tak bych řekla, že se ta hudba hodí k takovému počasí - pod mrakem se slunkem, což nedává moc smysl, ale pokud máte fantazii nebo se nacházíte v čb, tak asi víte, jak to myslím :D

No a zařezení těch songů? Víceméně rock - alternative rock, (tzv. indie) rock, a pop. Tak příjemný poslech vám všem.

A těším se na vás u dalšího příspěvku o stylistice :D (no dneska s tím nedám pokoj :D)

Celková stopáž (videoklipů): 62,51

Peter, Bjorn & John
Foster the People
MGMT
Owl City
Of Monsters and Men
Naugthy Boy ft. Sam Smith
Timbaland ft. Katy Perry
Wheatus
The Weekenders
Eagle-Eye Cherry
Young Guns
Weezer
Muse
Panic! At the Disco 
Rival Sons

Mějte se krásně.

Bohemistika: Jazykově-stylistická analýza textu

Tak já vám něco povím. V tomhle příspěvku vylíčím svoji situaci nad seminární prací z české stylistiky, která se původně zdála jako super, ale realita byla úplně ale úplně jiná.

Kde to všechno začalo? Vše začalo v předmětu se zkratkou BSNT jako součást výsledné známky. Měli jsme si každý říct, jaký styl budeme rozebírat. Na výběr bylo několik funkčních stylů. Samozřejmě to rozdělení je různé, není to nic jednotného. Nicméně základní rozdělení je víceméně toto: funkční styl: prostěsdělovací, odborný, administrativní, publicistický, rétorický, umělecké literatury.

část studijní literatury
Jaký fčí styl jsem si vybrala já? Publicistický. Je to celkem přirozené. Jednak jsem k publicistice tíhla vždy (no dobře, vždy ne, ale asi od dvanácti let) a taky pracuji v rádiu. V seminárce o rozsahu cca deset až dvacet stránek jsme se měli zabývat rovinou fonetickou, morfologickou, syntaktickou, lexikální, stylistickou. Součastí práce samozřejmě rozebíraný text. Obsah, úvod, závěr, seznam odborné literatury. No a též byla vyzdvihována formální stránka. No zkrátka klasika. Nic šokujícího.

Musím se přiznat, že jsem se na psaní docela těšila (zkrátka ten publicistický styl) a plánovala si začít od prvního týdne školy. Samozřejmě jsem to nedodržela. Začala jsem někdy v květnu (nebo v dubnu?) vybráním textu (komentář), což byl pozitivní krok. A poté, to už bylo skutečně v květnu - jsem měla napsáno, ale nemohu se zbavit dojmu, že jsem s tím začala v dubnu, se snažila začít se samotnou seminární prací. Několikrát jsem si přečetla vytisklý text a podtrhala a zaškrtla a poznačila a sepsala poznámky k jednotlivým slovům či spojením, které mi připadali, že by měli býti zmíněny. No a jak dál? Uplynulo pár dní a já se opět vrátila k práci, ke které jsem se vrátila opravdu nerada, protože jsem nebyla s to se odpíchnout. Zkrátka všechno skončila oním podtrhováním.

MS v hokeji 2015 a seminárka do stylistiky. Asi je vám jasné, jak jsem se soustředila. Nesoustředila.
I přesto, že jsem měla napůjčovaných šest knih a vytisklé sebrané materiály z internetu, nešlo to a nešlo. Nešlo mi zkrátka nic (zkrátka používám nějak často, ne?). Nedokázala jsem všechno dát dohromady, vůbec nevím, proč tomu tak bylo. Nakonec se psaní seminárky protáhlo na měsíc a půl, poněvadž jsem se k analýze vždycky nějak vrátila, třeba po pár dnech. V diáři a kalendáři jsem měla několik týdnů poznačíno 'odevzdat BSNT', bohužel se mi skutečné odevzdání podařilo až před pár dny. Poslední den před odevzdáním byl na jednu stranu příšerným, na druhou stranu už jsem se blížila ke konci a vypadalo to tak, že to vážně druhý den odevzdám. Další den přišel na řadu tisk, sešívačka a odevzdání na sekretariát. Jestli půjdu v úterý na zkoušku? To je ve hvězdách :D

Nicméně. Chtěla bych se ještě zastavit u onoho rozboru. Úvod jsem psala někdy v polovině práce, vymyslela jsem si tam nějaký věci, který mi nakonec dávaly smysl. Rozbor publicistického textu spočíval v sepsání, kam komentář patří (analytický styl), jakou plní fci (ovlivňovací), forma komunikátu (psaná) atd. Takový formalitky na začátek. Dále následovala morfologická rovina. Hm. Co tam napsat? Tak že se v textu nacházejí především spisovné prostředky, frekvence sloves a podstatných jmen je vyrovnaná, časovní a skloňování je cajk, sekundární předložka je v textu jedna... a tak. Syntaktická rovina - klasika věta jednoduchá a souvětí. Jednotlivé rozebrání těchto dvou - jaké slovo hledám? - nevím. Ale co vím je, že se v textu nacházejí snad všechny formy těchto dvou - sakra to slovo!! - No víte jak :D Též se tam objevuje nějaká ta věta zvolací.

Nescafé Cappuccino Irish Cream Flavour. Doporučuji.
Fonetická rovina v psaném textu? No jasný! Jde to. Zvuk můžeme znázornit interpunkčními znaménky (prostě si představte, jak byste přečetli text s dvěma vykřičníky) či jiným typem písma (pokud máte fantazii, tak vám gratuluji). A taky slohově rozlišené varianty. Slovotvorná rovina - tak rozbor, z čeho ono a ono slovo vzniklo, jaký má sufix atd. ne. Přistoupila jsem tedy na hledání deminutiv, univerbizací, multiverbizací a složenin. Objevila se i módní předpona od-.

Na řadu přichází nejbohatší skupina - lexikální rovina. Zní to strašidelně? No...když se do toho člověk dá, tak ne :D Našla jsem tam řadu výrazů expresivních, sportovní terminoloii, hovorových, odkazů, obrazných pojmenování, kontaktových prostředků, ironie, frazémů, aluzí a adjektiv a substantiv v neobvyklém spojení. No vidíte to. Vyjmenovala jsem to všechno. Blíží se stylistická rovina. Nejhorší, protože jsem napsana dvě věty a v záplavě ostatních rozepsaných rovin to působí jako pěst na oko. No posuďte sami. Představte si bohatě popsané stránky a na konci jedné z nich po rozepsané lexikální rovině je rovina stylistická a 'Text je členěn horizontálně a je kohézní. Postup úvahový.' - co si pomyslíte? No raději no koment :D Prostě nepůsobí to hezky :D


Už jsme skoro v cíli. Závěr, říct něco málo o textech publicistických stylů, rozbor analyzovaného textu a můj názor na mluvenou publicistiku (no koukněte na nějakou televizní debatu, tam toho je!) Seznam odborné literatury zahrnuje veškerou četbu kapitol, které mi pomohly 'zdárně' dokončit tuto ďábelskou povinnost. Fakt jsem zvědavá na názor vyučující. Čekám negativní hodnocení. Ale třeba to nebude tak zlý :D

V tomto článku jsem použila české výrazy a latinské ekvivalenty, což není moc chytrý. Bylo by dobrý zvolit si jen jedno. Omlouvám se a třeba v příštím příspěvku.

Den před odevzdáním. Místo mailu si představte Word.
Mějte se krásně.

úterý 16. června 2015

Bohemistika: Ludvík Vaculík a Josef Topol

Během čtrnácti dnů zemřeli dva čeští literáti.

Prvním z nich je Ludvík Vaculík. Ludvík Vaculík (dále jen Vaculík) se narodil 23. července 1926 v Brumově  a skonal 6. června t.r. v Dobřichovicích. Vaculík byl český prozaik a publicista. Autor manifestu Dva tisíce slov (1968) a zakladatel významné samizdatové Edice Petlice (zal. 1972). 


V 60. letech redaktor rozhlasu a Literárních novin, za tzv. normalizace 1969-89 jeden z vůdčích představitelů nezávislé literatury, potlačované totalitní mocí.
Románem Sekyra (1966), v němž konfrontoval kritické postoje vypravěčovy se zarputilou komunistickou angažovaností jeho otce, předznamenal obrodné hnutí "pražského jara" 1968. V jeho průběhu vyvolal obrovský ohlas manifestem Dva tisíce slov, který spolu s ním podepsaly významné osobnosti našeho kulturního života a sto dvacet tisíc dalších občanů a v němž podával i praktický návod, jak přejít od diktatury jedné strany k demokracii. 
Když byla po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 postupně umlčena valná část české literatury, založil samizdatovou Edici Petlice, v níž pak vycházela díla zakázaných autorů. Jako první svazek v ní vyšla jeho vlastní hororová próza Morčata (1973, 1991), která si na modelovém příkladu zvířátek bezpečných jen v kleci klade otázku možností a mezí lidské svobody.
Další Vaculíkova próza, Český snář (Toronto 1983, 1990), dává nahlédnout do života českého disentu (kulturní opozice proti vládnoucímu režimu), zejména pak do úvah autora, který se vzpouzí proti omezující roli bojovníka a hrdiny, a zároveň bez velkých gest nese svůj úděl jako příkaz svědomí. Bezohledná upřímnost k sobě i jiným se ze sféry především společenské přenesla i do roviny povýtce intimní v dalších knihách Jak se dělá chlapec (1993) a Loučení k panně (2002).
Autorovy brilantní fejetony, v nichž nově navázal na tradici Nerudovu a Čapkovu, vyšly v souborech Jaro je tady, Srpnový rok, Stará dáma se baví (vše 1990), Nad jezerem škaredě hrát (1996) a Poslední slovo (2002).
Zápisky a dopisy z dětství a mládí obsahují Knihy indiánská, Kniha dělnická a Kniha studentská, vydané společně pod názvem Milí spolužáci! (1995), a Nepaměti (1998).



Druhý zmiňovaný je Josef Topol. Josef Topol (dále jen Topol) se narodil 1. dubna 1935 v Poříčí nad Sázavou a zemřel 15. června t.r. Topol byl dramatikem, básníkem a překladatelem.



Topolovy dramatické texty patří k pilířům současného českého divadla. Jsou společenským podobenstvím a vynikají mimořádnou obrazností. Sám autor říkal, že mu bylo inspirací výtvarné umění, architektura i hudba.
Do divadelního světa vstoupil jako dvacetiletý básnickým dramatem Půlnoční vítr (1955), které mu ve svém divadle uvedl E. F. Burian. Proslavil se zejména svými hrami z 60. let, mimo jiné podobenstvím z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1962) či existenciální Kočkou na kolejích (1964), kterou zahajovalo Divadlo za branou.
Pro pražskou scénu, již založil v roce 1965 s dramaturgem Karlem Krausem a režisérem Otomarem Krejčou, napsal mimo jiné i hry Slavík k večeři (1965) a Hodina lásky (1966). V roce 1972 režim zakázal premiéru jeho hry Dvě noci s dívkou (1968-70) a divadlo zrušil (1972). Po podpisu Charty 77 upadl Josef Topol definitivně v nemilost. Publikovat mohl jen v samizdatu či pod cizím jménem.
Na divadelní scénu se vrátil těsně před revolucí vinohradskou inscenací hry Hlasy ptáků (1988), která se stala jeho poslední divadelní hrou. V 90. letech měly premiéru jeho starší hry Sbohem, Sokrate! (1976) a Stěhování duší (1986).  
V roce 1997 vyšla Topolova básnická tvorba v souborném vydání s názvem Básně. Loni vydalo nakladatelství Torst jeho eseje, úvahy o divadle, umění a fotografii, vzpomínky a rozhovory v souboru O čem básník ví 


Zdroj:
Karpatský, Dušan. Labyrint literatury. Praha: Albatros, 2008.
< http://www.slovnikceskeliteratury.cz >

Mějte se krásně.


Hudba: Jsem naštvaná

Protože jsem za celou dobu, tedy šest měsíců, nesdílela ani ždibet z mého vysílání rozhlasového týdeníku Moshpit. Říkala jsem si, že by se mohlo jednat o reklamu a následné sdílení novinek, ale jak vidíte, nic z toho se nenaplnilo.

Ten čas tak letí!

Ještě včera byl začátek novýho roku a najednou půl roku pryč.

Nicméně. To nic nemění na tom, že Moshpit je. Stále si mne můžete naladit na webu Rádia K2 či na youtube, kde je streamován přímý přenos. A samozřejmě tu je twitter (@MoshpitRadioK2), kde jsou sdílené novinky, které se do pořadu nevejdou a též souhrn písní, které se za onen díl objeví.

Tak a je to. Uvidíme se v dalším příspěvku.

Mějte se krásně.

sobota 3. ledna 2015

Anglistika: Pevná shoda podmětu s přísudkem? Kdeže!

Vážení kamarádi, kdo se učíte/ učili anglicky, jistě si pamatujete, jaká pravidla do vás vyučující hustili. Když vidíte tohle, patří tam tohle. Když narazíte na tamto, musíte dosadit tamto. Kdo jste chodili, chodíte nebo budete chodit na studia anglistiky a dostanete se do kurzu syntaxe, na 'problém', o kterém budu psát, narazíte. Protože ale vidím, jaká situace panuje na oborech, které mají angličtinu maximálně dva semestry, tak jsem se rozhodla něco málo o této problematice napsat. Jednak proto, že to je zajímavé z hlediska toho, co nás na základkách a středích učili, jednak proto, že to je zajímavé z hlediska takové jakési pomyslné perličky a konečně, myslím si, že to může být užitečné. A o jaké problematice vlastně mluvím?

Shoda podmětu s přísudkem neboli Subject-Verb Concord (též S-V Agreement)!

Pojďme se tomu kouknout na zoubek!
Subject = podmět, verb = přísudek, resp. sloveso. V S-V concord je forma slovesa určována několika pravidly či principy, v zásadě máme tři hlavní:

a) Grammatical concord (gramatická shoda)
-základním pravidlem je, že podmět v singuláru (jednotné číslo, dále jen sg.) má sloveso ve tvaru sg. a plurálová (množné číslo, dále jen pl.) forma podmětu bere podobu slovesa v pl.

b) Logical (notional) concord  ('logická' shoda)
-rovnou proto přihodím další princip určení formy slovesa, a to sémantický (významový) obsah podmětu určuje číslo slovesa

c) Proximity concord ('blízká' shoda)
-číslo slovesa je určováno nejbližším prvkem, tzn. tvar slovesa v sg. či pl. se řídí podle nejbližšího podmětu, pokud je tedy v sg., je sloveso v sg., pokud v pl., tak opět sloveso v pl.

Dále má angličtina další pravidla, některá z nich rozšiřují předchozí body. Snažila jsem se je ve stručnosti napsat, doufám, že to je srozumitelné :-)

-podmět před frází s of používáme singulár
-dva podměty v singuláru spojené or, either - or, neither - nor používáme singulár
-vzdálenosti, časová období, suma peněz - jakožto jednotky používáme singulár
-když se nám ve větě či souvětí objeví along with, as well as, besides, not atp., používáme singulár, neboť tyto fráze nejsou součástí podmětu
-věta podmětná bere podobu singuláru
-v přístavku (tvořený jedním účastníkem) používáme singulár
-v souřadných noun phrases nahrazzených jedním konceptem používáme singulár
-pokud máme ve větě buď either či neither používáme singulár
-podstatná jména jako mathematics, measles, billiards, ninepins berou podobu singuláru
-u literárních děl používáme singulár

-dva a více podměty spojené spojkou and (soulad dvou podmětů v singuláru) používáme plurál
-neither - nor může brát v hovorovém jazyku podobu plurálu

-věta s or, either - or, neither - nor se shoduje s nejbližším podmětem, tzn. číslo slovesa se řídí dle nejbližšího podmětu
-not only but následuje též princip proximity concord, tedy tvar slovesa podle nejbližšího podmětu
-porce, části, díly jako a lot, a majority, some, all, které se nacházejí před vazbou s of se číslo slovesa řídí podle podmětu
-there, here na začátku věty se řídí podle podmětu
-některá kolektivní podstatná jména (family, couple, staff, audience atd.) berou podobu v singuláru či plurálu podle jejich užití ve větě (pozn. pl. je běžnější v BrE)
-either, neither s doplňkem slovesa používá singulár nebo plurál
-kolekce pohádek (např. The Canterbury Tales) berou singulár nebo plurál

-none - používá se singulár i plurál. Zkrátka co se vám bude v kontextu hodit lépe. Pokud ale none značí jasný 'ne žádný', používá se sg.

Mějte se krásně.

To ostatní, pro co ještě nemám zájem: Hudební blok se mění na Moshpit!

Respektive už se změnil :D Nyní pravidelnou rubriku hudebních novinek ze světa punku, rocku a metalu můžete sledovat, resp. poslouchat každé pondělí od 20-21 hod. na internetovém studentském rádiu, Univerzitní rádio K2. Je to fakt prýma :D V zásadě je všechno stejné s tím rozdílem, že lidi si nic nečtou, ale naopak poslouchají. Takže pokud jste příznivci takovéto muziky a nestíháte novinky/ nebo si chcete jen tak oddechnout poslechem muziky a třeba se i něco dozvědět, tenhle pořad je přesně pro vás :) A ti z vás, kdo tohle příliš nevyhledáváte, ale máme tzv. open mind, můžete tomu dát šanci a třeba vás nějaké kapely zaujmou :)

Vše se v rozhlasu začalo psát 21. 10. 2013 (zde na bloku pod názvem Hudební blok I, II... od 28. 12. 2012, poslední příspěvek týkající se této rubriky 9. 3. 2013) a na této stránce si můžete poslechnout záznamy. Abyste se ale dostali do archívu, musíte se zaregistrovat (trvá to ani ne minutku) pořad Moshpit na RK2
Pokud máte účet na twitteru, třeba oceníte Moshpit na této sociální síti Moshpit na twitteru Tam také dávám vždy playlisty daného vysílka.
Zde samotné stránky rádia RK2 Pokud jste příznivci sociálních sítí, můžete zabrousit i na facebook  Univerzitní rádio K2 - JČU

To by bylo z kontaktů asi vše. Tak nezapomeňte. Už v pondělí další Moshpit! A první v novém roce 2015. Budu se na vás moc těšit.

Mějte se krásně.

I'm Back !!

Poslední příspěvek na tomto především literárnno-hudebním blogu se tu objevil 13. listopadu 2013. Za tu dobu se toho změnilo hodně, resp. získávala jsem stále nové a nové nápady pro tento blog. Jak ho rozrůst. Jenže..kombinace všeho (nejen lenosti :D) způsobila to, že zkrátka jsem se k ničemu neodhodlala. Nicméně, řekla jsem si dost, a když už máme teda ten novej rok...proč to nezkusit? :D Takže rozvržení, či chcete-li obsah blogu reachfortheheights.blogspot.com bude následující:
-> anglistika
-> bohemistika
-> španělština
-> hudba
-> lingvistika
-> literatura
-> to ostatní, pro co ještě nemám zájem
-> to ostatní
-> výtvarné umění
-> cestování

PS: vím, že žádné čtenáře nebudu mít. Ale třeba na tenhle příspěvek narazíte a budete vědět 'aha, tak až budu něco potřebovat do školy či se pobavit, vím, kam jít' :D

Mějte se krásně.