POEZIE: František HALAS - LADĚNÍ (1942)

Ahoj!

Dnešní příspěvek mám rozepsaný v bloku od 15. ledna, a hle, je tu začátek února! Tak žádné zdržovačky, jdem rovnou na to!

Úvod

Původně jsem chtěla tento příspěvek věnovat životu a tvorbě FRANTIŠKA HALASE a možná i básnické sbírce LADĚNÍ (nevěděla jsem, jestli se moc nerozepíšu, tak abych se sbírce věnovala v jiném příspěvku). Jak už to tak bývá, člověk míní a pánbůh mění. Tento článek tak bude jak o Halasovi, tak i zmíněné sbírce. Pokud tento článek čte nějaký zoufalý student bohemistiky, předem se omlouvám, zde poznatky nenačerpáte :D Protože se nebudu věnovat detailní analýze, ba analýze vůbec. Chtěla bych si tu zapsat nějaké své poznámky, úvahy.

 

FRANTIŠEK HALAS (1901-1949)

František Halas se narodil do brněnské proletářské rodiny, jeho rodiče byli dělníci v textilce. Jeho otec František Halas starší svoje životní zkušenosti dokonce sepsal do několika vzpomínkových knih. A byl to právě otec, který ho přivedl ke komunismu. Mimochodem, Halas mladší po únoru 1948 neskrýval hluboké rozhořčení z politického vývoje. 

 

Halasovy básnické počátky směřovaly k proletářskému umění. Jakožto knihkupeckému učni jeho pozornosti neunikla avantgardní skupina Devětsil. Stal se tak součástí brněnské pobočky a podílel se jako spoluredaktor Bedřicha Václavka v devětsilovském brněnském časopisu Pásmo a sborníku Fronta. 

 

V roce 1926 přesídlil do Prahy. Tam pracoval jako nakladatelský redaktor. Po válce působil jako přednosta odboru v ministerstvu informací a jako předseda Syndikátu českých spisovatelů.

 

Stejně jako u každého druhého básníka, i Halas prošel určitým básnickým vývojem.

 

Halasova prvotina SÉPIE z roku 1927 nese stopy poetismu, zcela výlučně českého avantgardního literárního směru. Další sbírky KOHOUT PLAŠÍ SMRT (1930), TVÁŘ (1931) a HOŘEC (1933) už nesou zřejmou introvertní tendenci Halasovy poezie - otázky (ne)bytí, života/smrti, zdání/skutečnosti atd. Nejde jen o básníkovu subjektivitu, ale i odraz doby. Takže onen subjektivní smutek a tragické vidění světa má vlastně svůj objektivní, společenský původ.
 

V roce 1935 Halas publikoval sbírku STARÉ ŽENY, do níž promítl pomíjivost života, biologického stárnutí, které především ženě beru krásu, lásku atd., které omezuje perspektivitu a energii člověka a způsobuje jeho osamocení. V protikladu k této sbírce vydal skladbu Dělnice (1938, resp. 1946), v níž panuje třídní rozdělení.

Vzpomeňme i na sbírku DOKOŘÁN (1936), ve které můžeme číst Halasovu dvoupólovost. O dva roky později spatřila světlo světa básnická sbírka TORZO NADĚJE (1938). Jde o naši nejmohutnější a nejpůsobivější poezii na obranu vlasti, sbírka má mocný hlas úzkosti i naděje.

NAŠE PANÍ BOŽENA NĚMCOVÁ (1940) vyjadřuje úchvatnou monumentalizaci postavy B. Němcové. JÁ SE TAM VRÁTÍM, lyrická próza z roku 1947, je o vědomí národní tradice, jež provází procitlé vědomí domova.

V roce 1942 se objevila sbírka LADĚNÍ, která obsahuje básně z let 1937 až 1941. Této sbírce se věnuji níže.

 

Rok před Halasovou smrtí, tedy roku 1948, vyšla sbírka V ŘADĚ, v níž jsou básně plné vrcholné míry emocionality a mravního patosu.

Výše zmíněná dílka nejsou veškeré Halasovo dílo, vybrala jsem ty nejvíc známé sbírky.

Halasova poetika dala vznik nové tradici v moderní české poezii. Básník a nakladatelský úředník zemřel předčasně v roce 1949 ve věku 48 let na srdeční selhání (se srdeční chorobou se pral dlouhá léta). Je pohřben v Kunštátě, okres Blansko, Jihomoravský kraj.

 

Zdroje:

BURIÁNEK, František - Česká literatura 20. století (1968)

BURIÁNEK, František - Česká literatura první poloviny XX. století (1981)

 

FRANTIŠEK HALAS - LADĚNÍ (1942)

 

 

Po této básnické sbírce jsem šáhla čirou náhodou. Byla jsem na chalupě a měla chuť si přečíst nějakou českou poezii. Vytáhla jsem si několik knih a právě Ladění byla sbírka, již jsem začala číst jako první.

 

Ještě se chci zmínit, že jsem hrdým vlastníkem prvního vydání. Před sedmi lety jsem knihu ukořistila v jednom pražském antikvariátu, více se můžete dočíst v tomto blogu :-)

Básnická sbírka LADĚNÍ je rozdělena do šesti oddílů: Do usínání, Hořká…, Psí víno, Stisky, Za hrob, Hrejme dále, které doplňuje samostatně stojící báseň, jež se nachází na začátku knihy (před prvním oddílem) - Památce Jindřicha Hořejšího - b. Slova). Halas verše psal v letech 1937 až 1941

Dohromady tato sbírka nabízí 106 stránek. Tedy alespoň první vydání, které vyšlo v roce 1942 v nakladatelství Františka Borového.

 

 

Které básně se mi líbily nejvíc:

DO USÍNÁNÍ

b. Ladění, s. 13
b. Před usnutím III, s. 18
b. Hádanka třetí s rozřešením, s. 21
b. Velikonoční (Josefu Zejdovi), s. 22
b. Mlýnek, s. 25
b. Proč, s. 27
b. Báchorka, s. 28 a 29
b. Jak hrdlička přišla k pásku, s. 31 

-> dětské, sálá z nich hravost

HOŘKÁ…
b. Déšť v dubu (J. Žantovskému), s. 39
b. Hořká. s. 45
b. Loučení, s. 48
b. Přání, s. 50
b. Ještě teď, s. 51

-> návrat do dětství

PSÍ VÍNO
b. Psí víno, s. 55
b. Radosti... (MUDr. Milanu Čížkovi), s. 60
b. Hledání (Stanislavu Hanušovi), s. 62
b. Ráno, s. 64
b. Chudák (Jarmile Urbánkové), s. 65

STISKY
b. Dnes zrovna tak (Josefu Horovi), s. 71
b. Vypravěč s. 73 Jaromíru Johnovi, s. 73
b. Karlu Tomanovi, s. 75
b. Pro Antonína Procházku, s. 76-77
b. Petru Bezručovi, s. 80
b. Krysař (Marii Benešové), s. 81

ZA HROB
b. Zmlklému, s. 85
b. Otec a syn (památce Janu Nerudovi), s. 92
b. F.X.Š., s 101

HREJME DÁLE
- jen jedna básen Hrejme dále, s. 105

To by k Halasově Ladění bylo asi vše. Děkuji za pozornost a snad se vám některé verše také zalíbily nebo zalíbí :-)

Mějte se krásně!
-š