Další příspěvek ve víkendové stylistice se bude zabývat persvazí v českých textech. Pokud byste si náhodou chtěli pročíst další příspěvky, můžete kliknout sem Jazykově-stylistická analýza textu a sem Bohemistika: Stylistika.
Ale teď hurá na persvazi!
Persvaze označuje funkci přesvědčovací, získávací, ovlivňovací, vybízecí, hodnotící a uvědomovací. Cílem persvaze je formování vědomí recipientů a působení na veřejné mínění. Je rysem stylu publicistického a rétorického.
Funkce persvaze se objevuje téměř ve všech mediálních žánrech, třebaže v různé formě, míře a v různém stupni explicitnosti.
Za předpoklad účinného působení persvazivní funkce mají společenskou prestiž média. Tato prestiž vyplývá z předpokladu pravdivosti sdělovaných skutečností a z důvěryhodnosti postojů, které k nim zaujímá produktor.
Persvaze se projevuje prostředky verbálními, ty dominují, a prostředky neverbálními.
Verbální prostředky musí splňovat tyto požadavky
a) srozumitelnost
-text musí být snadno srozumitelný i při nesoustředěné pozornosti
b) kredibilita
-předpoklad důvěryhodnosti
Neverbální prostředky
a) akustické
-parajazykové jevy v rozhlasovém a televizním vysílání
b) vizuální
-v televizním vysílání a v periodickém tisku
-patří k nim
-prostředky ideografické
-funkce informační (fotky, ilustrace, kurzovní přehledy, grafy, schémata...)
-prostředky grafické
-typy titulků, jejich typografické ztvárnění a barevné provedení, interpunkční znaménka,
členění na odstavce, typ písma....
Základem vyjadřování v českých masmédiích je kultivovaný spisovný jazyk.
Charakter persvaze je velice různorodý. Základní rozdíl spočívající ve formě, intenzitě i explicitnosti persvaze je dán již samotným typem periodika. Nejnápadnější rozdíl existuje mezi publicistikou seriózní a publicistikou bulvární.
Verbální prostředky persvaze reprezentují jednotky všech jazykových plánů.
Na úrovni hláskosloví lze hovořit o persvazvních prostředcích fonetických. Jejch účinnost je založena na hromadění a na záměrném uspořádání hlásek ve slovech, jejichž výběr se řídí především hledisky eufonickými. Vznikají tak různé stylistické figury.
V publicistických textech se uplatňují:
-aliterace (obvykle jde o opakování hlásky na začátku dvou či více slov)
-paronomázie (hromadění slov se stejnou hláskovou skupinou, zejm. v počáteční pozici)
-figura etymologica
-slovní hříčky založené na hromadění podobně znějících slov
-rým
Slovotvorné prostředky taky stimulují persvazivní efekt. Jejich frekvence však není v publicistice příliš vysoká.
Nicméně i mezi nimi se najdou prostředky, které jsou sémanticky průhledné:
-odvozeniny utvořené podle některého sufixálního modelu či vzniklé přehodnocením komponentu složeniny v afix
-neologická kompozita
-výrazy s neobvyklým posunem významu
Syntaktické prostředky jsou další složkou. Nejběžnějšími syntakt. prostředky jsou řečnické figury, u nichž dochází k rozporu mez gramatickou formou a obsahem výpovědi. Výsledné sdělení má pak povahu expresivní. Nejběžnějšími řečnickými figurami je řečnická otázka a řečnická odpověď.
Stimulátory persvaze mohou být všechny syntaktické konstrukce s komunikační funkcí, s funkcí varování a satisfakce.
Persvazivní funkce publicistického textu je nejčastěji stimulována prostředky lexikálními.
Jaké prostředky se zde nacházejí?
-hodnotící adjektiva, případně i hodnotící adverbia
-obrazná pojmenování
-nejfrekventovanější personifikace
-metafora, metonymie, přirovnání
-pojmenování expresivní a emotivní
-slova nespisovná
-především obecněčeská, ve sportovní rubrice často také slangová
-slova hanlivá
-výrazy exkluzivní (např. lexikální výpůjčky z cizích jazyků), postojové výrazy nebo celé výpovědi, různé typy apelů
-využití intertextovosti
-citace, aluze
-užití situační, jazykové či kreslené komiky
Tak, vážení čtenáři, to je z persvaze v české publicistice vše. Pokud by vás něco zajímalo víc anebo byste chtěli znát nějaké konkrétní příklady, koukněte do zdroje. Právě na tom příspěvku z časopisu Naše řeč je tento článek založen.
Mějte se krásně.
-š
Zdroj: < http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7689 >
Žádné komentáře:
Okomentovat