pondělí 17. září 2012

Dívka s perlou



Tracy Chevalier – Dívka s perlou (1999)
angl. Girl with a Pearl Earring


Příběh ze 17. století ukazujíc osud chudé dívky – služky, jež se stala múzou velkému malíři. 



Dívka s perlou. Obraz. Kniha. Film. Já osobně jsem teda obraz znala, ale to, že existuje i kniha a film jsem nevěděla. Jednou jsem se dívala na jednu reality show a tam padla zmínka mj. o tomto obrazu, a když jedna ze soutěžících řekla: „Obraz znám, ale knihu jsem nečetla.“ Řekla jsem si – co? Ona je i kniha? Tu si musím půjčit :D


Jak tak ve své paměti pátrám, tahle kniha je snad první knihou svého druhu, kterou jsem četla. Vysvětlím svého druhu. S historickými romány, novelami, povídkami nemám žádnou zkušenost. Vlastně když nad tím přemýšlím, většina knih, co jsem četla, byla ze současnosti. Nebo z minulého století nebo ze století 19. a 18. Pokud někdo počítá i Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky a Staré pověsti české od Aloise Jiráska, tak to k většině připojuji taktéž. Sice jsem četla jen některé příběhy, ale to nevadí. 

A jak dopadla moje první zkušenost s knihou z historického prostředí? Více než dobře! Vážně. Skvěle se četla od začátku do konce. Ale to nebude jen tím prostředím. Kniha je napsána v ich-formě (vypravěčkou je hlavní postava-dívka Griet), což v tomto případě oceňuji hodně vysoko.

Schválně jsem si tuto knihu proklepla na internetu, jestli je napsaná podle pravdy. Zalila mě sice vlna zklamání, ale přesto když si představím, že by ten příběh byl vážně pravdivý… mísí se ve mně spousta emocí. Radost se střídá se smutkem, vzrušení střídá zklamání… 









Hrdinkou knihy je mladičká Griet, nejstarší ze sourozenců (mladší bratr Frans a nejmladší sestra Agnes). Jejich otec kvůli nehodě oslepl, a již nemůže vykonávat svou dosavadní profesi – malíře kachlů. Matka toho také moc nevydělá a navíc, před osudnou nehodou rodina vydala spoustu peněz na Fransovo učení. Griet se tak v šestnácti letech ocitá v domácnosti jedné velké rodiny jako služka.

Do velké rodiny Vermeerovic, kterou tvoří malíř Johannes, jeho žárlivá a neustále těhotná manželka Cathrina, její laskavá matka Marie Thins, její služka Tanneke a děti, samozřejmě. Hodná Maertge, zákeřná Cornelia, Lisbeth, Aleydis, Johannes, Franciscus (a během příštích pár let přibude dalších pět).

Johannes je malíř, který maluje obrazy doslova šnečím tempem. ‚Naštěstí‘ ho sponzoruje jeho mecenáš, extra úlisný van Ruijven, který si dělá zálusk na mladá děvčata (fuj, prase jedno).

Nevím, jestli to byl jen můj pocit, ale zdálo se mi, že od chvíle, kdy Johannes uviděl Griet, ovládl ho pocit sympatie (a možná více než sympatie) a když poprvé uviděla Griet i jeho žena Cathrina, tu určitě ovládl pocit žárlivosti a naprosté nesympatie (až nenávisti), o tom se ostatně můžou přesvědčit všichni čtenáři v průběhu celé knihy.

Griet musí čelit své paní, její dceři Cornelii (dělá nebohé Griet neuvěřitelné naschvály), van Ruijvenovi. Také se postupem času odcizuje své vlastní rodině. Na trhu se do ní zamiluje Pieter mladší (syn řezníka Pietera staršího). Rodiče, hlavně matka, na ni vážně nenápadně tlačí, aby si ho vzala (řezník v rodině = maso zdarma).

Griet se u Vermeerových stará o jídlo, o děti, o praní prádla a jeho věšení. Naučí se však něco nového. A to přímo od samotného pána. Uklízí mu v ateliéru (kam ani jeho manželka nesmí!). On ji naučí připravovat mu barvy (díky tomu maluje o něco rychleji, ale i tak žádný zázrak). Všechno je ale natajnačku. Shodou náhod přespává na půdě u ateliéru, a tak má dost času na přípravu. Ovšem je to pořád tajné. Van Ruijven chce obraz s ‚okatým děvčetem‘ – s Griet. Vermeer ho ale namaluje bez ní – Griet, které se hnusí s ním být na obraze – namaluje samostatně. Malování je stále tajné. Ví o tom jen tolerantní Marie Thins a dozví se to i Tanneke. Vermeer není spokojen, chce, aby si vzala Cathrininy perly. Griet nesouhlasí, ale co jí zbývá? Nakonec dojde k tomu nejhoršímu, Cathrina se dozví, že její muž maluje Griet! Obraz je však dokončen. Když si ji i přesto zavolají do ateliéru, čeká tam kromě Cathriny i její málomluvný manžel Vermeer a Marie Thins. Pozor, spoiler. Nakonec Griet rozčileně utíká z domu, do kterého se už nikdy, kromě jedné návštěvy, nevrátí.

Příběh je vyprávěn v letech 1664 – 1666 a 1676.
Pozor, následující odstavec obsahuje spoilery
Rok 1666 je poslední rok, kdy Griet v rodině Vermeerových pracuje. O 10 let později za ní přijde na trh Tanneke, že se s ní chce Cathrina setkat. Nutno podotknout, že během těch deseti let za Griet občas dochází Maertge. Griet se od drben dozvídá, že Vermeer umřel.
Když přijde do domu, kde kdysi pracovala, čeká na ni Cathrina a van Leeuwenhoek. Cathrina musí dát Griet perlové náušnice, která na sobě měla při malování obrazu. Griet si je nenechá, prodá je. Proč? To se dozvíte na konci knihy :-)
Ani nemusím dodávat, že je Griet matkou. Spolu s Pieterem mladším mají syny, staršího Jana a mladšího Franse. 

Dívka s perlou


Devěčka se džbánem mléka
Mladá dáma s perlovým náhrdelníkem
Voják a smějící se děvče
Krajkářka
Kuplířka - o tomto obraze se spisovatelka také zmiňuje
Johannes Vermeer
Johannes, Jan nebo Johan Vermeer (1632 - prosinec 1675) byl nizozemský malíř, který nejvíce maloval scény z domácího prostředí střední třídy.
zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Vermeer


Pozn.: Griet v celé knize Johannese oslovuje 'on' (takže on, o něm, jeho apod.)






Žádné komentáře:

Okomentovat