A četba nejen pro ně.
PrůvodceJudita Matyášová, Jan Jindra – Na cestách s Franzem Kafkou (2009)
Judita Matyášová – autorka textů
Jan Jindra – autor fotografií a jednoho textu
Jan Jindra – autor fotografií a jednoho textu
„Sedět tak v železničním
vagoně, zapomenout na to, žít jako doma, náhle se rozpomenout, pocítit unášivou
sílu vlaku, stát se cestujícím, vyndat z kufru čepici, chovat se ke
spolucestujícím svobodněji, srdečněji, důrazněji, být bez zásluhy unášen k cíli,
vnímat to jako dítě, stát se miláčkem žen, podlehnout přitažlivé síle okna, mít
stále alespoň ruku vysunutou přes okenní rám.“
Franz Kafka
Deník, 31. 7. 1917
Deník, 31. 7. 1917
I přesto, že kniha obsahuje nápis Průvodce, jako pravý
cestopis bych to nenazvala. Jde o jakési zmapování míst, kde se Kafka nacházel.
Bez ohledu na to, zda v dané lokalitě strávil pár dní nebo celé roky.
A o kterých místech se v knize píše?
ČR: Praha, Roztoky, Liběchov, Želízy, Turnov, Siřem,
Mariánské Lázně, Planá nad Lužnicí, Třešť, Osek u Strakonic, Vratislavice,
Špindlerův Mlýn, Jablonec nad Nisou, Liberec, Chrastava, Varnsdorf, Rumburk,
Hrádek nad Nisou, Frýdlant, Zlaté Hory
Zahraničí: Tatranské Matliare (Slovensko), Kierling, Vídeň
(Rakousko), Merano, Riva del Garda, Benátky, Verona, Stresa (Itálie), Curych,
Luzern, Lugano (Švýcarsko), Paříž (Francie), Výmar, Drážďany, Oybin, Berlín,
Helgoland, Graal-Müritz (Německo)
 |
| Kafkova žádost o pas na frontispisu |
Tato knížka dokazuje, že Kafka nebyl usedlý úředníček, jenž trávil
celé dny v Praze. Naopak.
Cestoval – kvůli práci (severní Čechy), do sanatorií (např. Drážďany), do letních bytů (např. Želízy) nebo na dovolenou do cizích zemí (např. Švýcarsko). Nemůžu zapomenout na Prahu. Autorka píše o místech, kam Kafka chodil do měšťanky, gymnázia, o pokojíku jednoho bytu, jejž si pronajala jeho sestra Ottla, ale svému bratrovi ho propůjčila, aby měl klid na psaní nebo kam si zašel se svým nejlepším kamarádem Maxem Brodem do kavárny.
Cestoval – kvůli práci (severní Čechy), do sanatorií (např. Drážďany), do letních bytů (např. Želízy) nebo na dovolenou do cizích zemí (např. Švýcarsko). Nemůžu zapomenout na Prahu. Autorka píše o místech, kam Kafka chodil do měšťanky, gymnázia, o pokojíku jednoho bytu, jejž si pronajala jeho sestra Ottla, ale svému bratrovi ho propůjčila, aby měl klid na psaní nebo kam si zašel se svým nejlepším kamarádem Maxem Brodem do kavárny.
 |
| kresba vily ve Strese z deníku Maxe Broda |
Na ta pražská místa bych se jednou ráda podívala. Pochopitelně v drtivé většině případů to, co se na onom místě nacházelo dříve, tam není, ale alespoň vidět ty budovy :-) Něco podobného jsem podnikla minulý rok. Četla jsem Nerudovy Povídky malostranské a vypsala si místa, o nichž psal. Všude jsem sice nebyla, ale tam, kam jsem chtěla jít nejvíc, tak tam jsem byla (mimochodem jednalo se o Chotkovy Sady, Dům U Dvou slunců a s ním spojená bývalá Ostruhová, nyní Nerudova ulice).
A jak takové mapování vypadá? Většinou se jedná o jednu stránku (v
některých případech o víc) doplněnou fotografií (nebo fotografiemi). Pokud
autorka píše o stavbě, uvádí, kde se
nachází (adresa), co tam bylo dříve a co se tam nachází nyní. Ke každému místu je uvedený letopočet/y (to kvůli tomu, abychom věděli, v jakém roce či letech na místě Kafka pobýval). Nesmím zapomenout na citace z Kafkových Deníků, Dopisů, Korespondence. Ty od ‚normálního‘ textu rozeznáme jednoduše – jsou otištěny šedým písmem a za každým takovým odkazem je i číslo, což poukazuje na poznámky, které najdeme na konci knihy, pochopitelně. Tím pádem se dozvíme, z jakého souboru tyto autentické texty pochází.
nachází (adresa), co tam bylo dříve a co se tam nachází nyní. Ke každému místu je uvedený letopočet/y (to kvůli tomu, abychom věděli, v jakém roce či letech na místě Kafka pobýval). Nesmím zapomenout na citace z Kafkových Deníků, Dopisů, Korespondence. Ty od ‚normálního‘ textu rozeznáme jednoduše – jsou otištěny šedým písmem a za každým takovým odkazem je i číslo, což poukazuje na poznámky, které najdeme na konci knihy, pochopitelně. Tím pádem se dozvíme, z jakého souboru tyto autentické texty pochází.
Neoddělitelnou složkou knihy jsou krásné černobílé fotografie. Z některých
jsem lehce cítila smutek, ale to je jen můj osobní pocit.
Putování začíná 3. 7. 1883 v Praze v dříve obytném domě
(roh náměstí Franze Kafky 24/3), kde se narodil a končí 3. 6. 1924 v Kierlingu
(Rakousko), kde dříve bývalo sanatorium Hoffmann. Právě tam skončila Kafkova
neúspěšná cesta za uzdravením z tuberkulózy.
Díky této knize jsem se dozvěděla pro mě nové informace o jednom z nejvýznamnějších
židovských spisovatelů 20. Století.
Namátkou vybírám: Kafka byl vyznavačem zdravého životního stylu, stal se vegetariánem, zajímal se o pedagogiku (především učitelské metody), v srpnu 1917 po zjištění tuberkulózy odjel do Siřemi, což mu všichni vyčítali, v ulici Polská 48 v Praze v obytném domě začal psát další kapitoly románu Proces, v dříve hotelu Krone (nyní obytném domě Savoy) ve Špindlerově Mlýně vznikly první části románu Zámek.
V knize padnou i slova týkající se Kafkovy rodiny.
Namátkou vybírám: Kafka byl vyznavačem zdravého životního stylu, stal se vegetariánem, zajímal se o pedagogiku (především učitelské metody), v srpnu 1917 po zjištění tuberkulózy odjel do Siřemi, což mu všichni vyčítali, v ulici Polská 48 v Praze v obytném domě začal psát další kapitoly románu Proces, v dříve hotelu Krone (nyní obytném domě Savoy) ve Špindlerově Mlýně vznikly první části románu Zámek.
V knize padnou i slova týkající se Kafkovy rodiny.
