Provehito in Altum: Výstup: Romantismus

Na seminářích předmětu Česká literatura 19. století jsme dostali za úkol zpracovat ve dvojicích určitá témata. Já a moje spolužačka, kamarádka Terka jsme si vybraly téma č. 6 - Exotika: nový svět.
(na vysvětlenou: tučné nadpisy a odrážky = slides /slajdy/, v závorce: word = 'mluvení')

Cestopisy v období romantismu
-cestopisy jsou různorodé
-rejstříky (word)
-zkušenosti (word)
-pestrobarevné plátno (word)

Rejstříky
-zahrnují celou škálu rejstříků, které by podle autora mohly čtenáře zajímat (pocity, dobrodružství, pozitivní detaily, umělecká kritika, studium pamětihodností, historické odbočky)

Zkušenosti
-zkušenost cestovatele ve vztahu se zkušenostmi jiných v živlu vzpomínky, erudice, kultury se střídá se výjevy, kuriozitami, emocemi, výraznými událostmi a historkami vynořujícími se v časovém sledu cesty

Pestrobarevné plátno
-romantický literární cestopis je tedy -> pestrobarevné plátno – je textem, který pojímá různost, a přitom usiluje o nevymezitelnou jednotu

François-René de Chateaubriand
-narozen 4. září 1768 a zemřel 4. června 1848
-francouzský spisovatel, politik, diplomat a historik
-pokládán za zakladatele romantismu ve francouzské literatuře
-nejvýznamnější dílo Atala (1801)
-další dílo: Cesta do Ameriky (1827)

Atala
-novela, první vydání 1801, Francie
-inspirováno jeho cestami do Severní Ameriky
-nesmírný dopad na raný romanismus
-přeloženo do mnoha jazyků
-děj (word)
-popis Mississippi (word)

Děj
-tragický příběh lásky muže a ženy indiánského původu v severoamerické pustině
-křesťanské ideály se zde spájejí s lyrickými popisy přírody a lidských vášní
-autor tímto dílem vnesl do evropské literatury vysněný obraz exotické americké krajiny

Popis Mississippi
-slavný popis Mississippi v úvodu vytváří obraz americké přírody jako „nového Edenu, kde by mohly koexistovat všechny druhy“

Chateaubriandova cesta do Severní Ameriky (1791)
-nejzáhadnější období spisovatelova života
-k cestě ho vedly tři pohnutky (word)

Tři pohnutky
-touha vzdálit se daleko světu (tzv. romantický únik)
-literární projekt (už v mládí chtěl vytvořit epopej přírodního člověka nebo vykreslit mravy divochů)
-objevitelský cíl (najít na severozápadě kontinentu tehdy předpokládanou námořní cestu spojující Hudsonův záliv s Pacifikem)

Cesta do Ameriky (1827)
-cestopis
-chápán i jako básnický cestopis
-z Nového světa si Chateubriand vytváří „nový svět“ literární imaginace
-předmluva k Cestě do Ameriky (word)
-Chateaubriand nenaplnil vlastní objevitelský účel cesty, přesto byl svědkem už zaniklého světa, a může se tedy představovat i jako jeho historik
-trojjediná figura svědka-historika-vizionáře, s níž také souvisí výrazná rovina cestopisu – rovina „nářků“ a „nadějí“
-svoboda a příroda jako dva hlavní emblémy

Předmluva k Cestě do Ameriky
-úkolem je podat „jakousi historii cest“, neboť cesty jsou „jedním ze zdrojů dějin“
-úvod je obsáhlý
-Chateaubriand vstupuje do řady cestovatelů-objevitelů, a to dokonce se zvláštní úlohou, jež jej nenápadně privileguje

Svoboda a příroda jako dva hlavní emblémy
-v textu je přítomen ještě někdo jiný: cestovatel Chateaubriand se svými mladičkými sny
-tento mladý Chateaubriand odjíždí do Ameriky s touhou po „nezávislosti“
-příslibem jsou svoboda a příroda jako dva hlavní emblémy Severní Ameriky, které Chateaubriandovy texty odkazují romantické literatuře

Pokr. Cesta do Ameriky
-dva typy svobody v Chateaubriandově pojetí (word)
-svoboda podle Chateaubrianda nahrazuje svobodu indiána
-nevědomou svobodu střídá svoboda vědomější
-Spojené státy by však neměly zapomínat na přirozenou nezávislost, o níž se mluví v Načezech (word)

Dva typy svobody
-1.: odpovídá „dětství národů“ a pramení z mravů a ctností, je výsadou dávných Řeků a Římanů, ale také amerických divochů
-2.: je dcerou rozumu a osvícenství

Spojené státy by však neměly zapomínat na přirozenou nezávislost, o níž se mluví v Načezech
-je to totiž původní kvalita, a ta má vždy svou nezcizitelnou hodnotu

Pokr. Cesta do Ameriky
-„velký Holanďan“ (word)
-Chateaubriand jako svědek fragmentů (word)
-přírodní rejstřík (word)
-popisy (word)
-fatální náhoda (osud) (word)

„Velký Holanďan“
-Chateaubriandův průvodce „velký Holanďan“ je ten, kdo mu implicitně brání „sejít z cesty“, bloudit v lesích, naplňovat ideál
-postava anonymní a velmi sporadicky se vynořující (hlas romantického cestovatele touží zdůrazňoval vlastní samostatnosti, samotu i volnost) pokládá Chateaubriandovy projevy za bláznovství

Chateaubriand jako svědek fragmentů
-důsledkem konkrétní cesty je také putování po zlomech času, do něhož se právě něco propadá, aniž by ještě zmizelo
-Chateaubriand tu vystupuje v roli svědka rozpadajících se původních celků, svědka fragmentů

Přírodní rejstřík
-tzv. zvláštní směs přirozeného stavu“ – u Niagary sousedí elegantně zařízené evropské domy s chýšemi indiánů
-chce-li cestovatel sledovat přírodní rejstřík, musí směřovat dále – musí se upnout buď k určité ideji svobody a přírody, nebo se zaměřit na celky, enklávy přirozeného stavu (fauna, flora)
-> Chateaubriand tak činí

Popisy
-nejsou jen krásné, ale ukazují také svou děsivější tvář

Fatální náhoda (osud)
-to, co vypravěč jako cestovatel nazývá fatální náhodou (osudem), která mu vytrhne poutnickou hůl, aby ji nahradila mečem, se v rovině textu řadí k neodvolatelným hlasům, jež jej vyvádějí z iluzí věku (např. z mýtu „dobrého divocha“) a v konečném důsledku i z politiko-filozofických utopií (z anglických novin se totiž dočítá titulek: Flight of the king – Ludvík XVI. – uprchl a poté byl zatčen ve Varennes, roajalisté emigrují a franc. důstojníci se shromažďují pod prapory princů)

James Fenimore Cooper
-narozen 15. září 1789 a zemřel 14. září 1851
-americký spisovatel
-psal především historicko-dobrodružné romány
-nejznámější dílo: Poslední Mohykán (1826)

Poslední Mohykán
-první vydání 1826, Amerika
-historický román
-děj (word)

Děj
-druhý, zcela samostatný díl slavné pentalogie o Zálešákovi Kožené punčoše
-příběh se odehrává v roce 1757, během války mezi Francouzi a Indiány (Sedmiletá válka), kdy Francie a Velká Británie bojovali v koloniích Severní Ameriky
-Cooper zde líčí osudy dcer plukovníka Munroa, které se snaží dostat za svým otcem do pevnosti William Henry
-stanou se však zajatkyněmi Indiána Maguy
-po jejich stopách se vydávají Sokolí oko a dva Mohykáni – Čingačgúk a jeho syn Unkas, poslední svého rodu, aby obě dívky zachránili

Washington Irving
-narozen 3. dubna 1783 a zemřel 28. listopadu 1859
-americký spisovatel, esejista, diplomat, historik, zabýval se psaním biografií
-mezi jeho historické knihy patří: A History of the Life and Voyages of Christopher Columbus a Voyages and discoveries of the companions of Columbus