Paulo Giordano – Osamělost prvočísel – MUST READ!!

PAULO GIORDANO – OSAMĚLOST PRVOČÍSEL (2008)

it. La solitudine dei numeri primi

Proč ‚must read‘? Protože tahle kniha se čte doslova jedním dechem! Teda alespoň u mě to tak fungovalo. A u jiných lidí určitě taky, když se podívám na jednu webovou knižní databázi, kde má tato kniha nejen vysoké hodnocení, ale i řadu pochvalných komentářů. Není se čemu divit. Tenhle román prostě stojí za přečtení.

Osamělost prvočísel je románová prvotina mladého italského fyzika Paula Giordana (1982). Kniha (nakladatelství Odeon, ISBN 978-80-207-1301-8) má 252 stran, kde ale posledních 8 stránek zabírá autorovo poděkování (jedna) a zbylé obsahují doslov Alice Flemrové (vynikající doslov, mimochodem). Giordano kromě poděkování několika lidem, také knihu věnuje.

Ráda bych zmínila strukturu díla. Je dělena na kapitoly, jež obsahují určitý letopočet:

Sněžný anděl (1983),
Archimédův zákon (1984),
Na kůži a těsně pod tím (1991),
Vedlejší místnost (1995),
Ve vodě a z vody venku (1998),
Zaostřování (2003),
To, co zůstane (2007).

Zprvu jsem byla zmatená, co to má znamenat, ale v průběhu četby jsem to nějak neřešila, protože vyprávění plynulo chronologicky. V doslovu Flemrová píše „…v časovém oblouku téměř pětadvaceti let…“, a v tom mi to došlo. Schválně jsem si vypočítala 2008 (rok vydání) mínus 1983 (první kapitola) a vyšlo mi číslo 25.

Jednotlivé kapitoly obsahují jakési podkapitoly. Těch je dohromady 47.

Ze začátku se kapitoly věnovali hlavním hrdinům. Tak nějak se střídaly (cik cak). Potom se, jak bych tak řekla, proplétaly. A ke konci se opakoval počáteční proces. Musím poznamenat, že tato struktura kapitol a podkapitol a jednotlivé střídání a spolu nacházení osudů hlavních hrdinů, bylo, tedy spíše je zajímavé.

Kniha je vyprávěna v er-formě. Jazyk je prostý, spisovný. I v době, kdy jsou postavy teenageři, nenajdeme nějaké zvláštní nespisovné či hovorové výrazy. Vzhledem k tomu, že jedna z postav je Španělka, občas se najdou španělské fráze, které jsou vysvětleny. Objevují se i anglické fráze (to proto, že jedna z hlavních postav odletí na sever).

V knize figuruje více postav. Ty hlavní, dvě, jsou outsideři Alice Della Rocca, z bohaté rodiny, a Mattia Ballosino, z rodiny, které se taky nevede špatně. Zdánlivě na první pohled postavy, které mají společného maximálně tak věk, ale není tomu tak. Něco se v jejich dětství změnilo. Něco, s čím se musejí naučit žít a vůbec to není snadné. Alice, ze které chtěl mít otec perfektní lyžařku, se odhodlala sjet sama na lyžích v mlze do údolí, ale zmrzačila se. A aby toho nebylo málo, je anorektička. Složitý vztah s otcem, kulhání, anorexie, všechny tyto věci se s ní táhnou od útlého dětství až do dospělosti a dál a dělají jí problémy (napsala bych něco o jejím vážném vztahu, ale nechci spoilerovat). A Mattia, když byl dítě, měl sestru – dvojče. Ale byla retardovaná a on se za ni styděl. Na oslavu narozenin, kam měli oba společně přijít, však přišel jen on. A když si vzpomněl, jak ji nechal v parku samotnou až do tmy, bylo už pozdě. Také tento fakt se s ním vleče od oné osudné chvíle až do dospělosti a pravděpodobně taktéž nezmizí.

Vyjádřeno Mattiovou myšlenkou: „Rozhodnutí uděláme během pár vteřin a jejich důsledky pak neseme po zbytek života.“ Přesně to vystihuje celou knihu.

Alice a Mattia se potkávají na gymnáziu. Souhrou náhod se začnou kamarádit. Tráví spolu volné chvíle. Jsou osamělí a ztracení, vzájemně si blízcí, ale ne dost, aby se skutečně dotkli jeden druhého…Jak rostou, vzdalují se. Jsou zde však momenty, kdy už se zdá, že by se v jejich životech mohl stát určitý obrat. Ten společný hlavně.

Nesmím zapomenout na vedlejší postavy. Člověk by řekl, že alespoň ony budou opaky protagonistů románu. Ani ty však nemají úplné štěstí. Skoro by se dalo říci, že všechny postavy jsou nešťastní lidé, každý jiným způsobem.

Zajímavost: Giordano chtěl dát románu název Ve vodě a z vody venku, ten však zůstal jen jedné z kapitol. Jméno Osamělost prvočísel vybral redaktor nakladatelství Mondadori A. Franchini.

Osamělost prvočísel – film

Film z roku 2010 italského režiséra Saveria Costanzova dle reakcí nevypadá na excelentní dílo. Opět platí to staré známé pravidlo: kniha dobrá, film špatnej. No, já jsem si ho stáhla, ale kdy se na něj podívám, nevím.

A co vy? Četli jste Osamělost prvočísel? Nebo jste viděli film? Nebo snad obojí? Jestli se chcete podělit o své názory, určitě piště do komentářů ;)  

Š.