čtvrtek 31. prosince 2015
Literatura: Věra Rosypalová - Napadlo by vás to anglicky? (1990)
Napadlo by vás to anglicky je kniha PhDr. Věry Rosypalové,
CSc. A je to naprosto boží kniha! :D Byla vydána v roce 1990, ale
pochybuji, že by se něco z obsahu knihy změnilo. A o co jde?
Není to žádný román, povídka, drama, příručka atp. Je to
kniha plná frází. Na sedmdesáti devíti jsou popsány fráze od A do Z, které se dají využít ve
všech sférách angličtiny, hlavně v té každodenní. Kniha nabízí desítky a
desítky českých úsloví, rčení a přísloví s jejich anglickými ekvivalenty.
Jako doplněk každého písmena je zařazen slovníček s některými slovy, se
kterými se v daném oddíle oddílu setkáváme.
Na zbylých stranách (má jich celkem stosedm) je příloha suchého anglického humoru s otázkami, na které odpovědět znamená dokonale se procvičit v pohotové reakci.
Na zbylých stranách (má jich celkem stosedm) je příloha suchého anglického humoru s otázkami, na které odpovědět znamená dokonale se procvičit v pohotové reakci.
Ještě bych ráda poznamenala, že já osobně si některá úsloví
opisuji, ale nebudu je zde sdílet. Chci totiž podpořit vaši zvědavost si tuto
knihu půjčit a pěkně si ji pročíst, protože ji opravdu doporučuji :)
Přečteno v říjnu.
Přečteno v říjnu.
Mějte se krásně.
-š
Literatura: Jaroslava Hlavsová - Opravník omylů v jazyce českém (2000)
Opravník omylů v jazyce českém – povinnost
pro všechny Čechy, a hlavně ty, kteří si myslí, že ‚umí česky‘
Co mě zaujalo:
Opravník omylů v jazyce českém je sedmdesáti osmi
stránková kniha od PhDr. Jaroslavy Hlavsové, CSc. Čtivé a poučné dílko bylo
vydáno Vydavatelstvím Víkend už před patnácti lety, ale rozhodně můžeme říct,
že se jedná o knihu nanejvýš aktuální. Nebo jsem si nevšimla nějakých pravidel,
které byly změněny :D
Každopádně. Kniha je rozdělena do několika kapitol. Největší
část knihy je věnována fonologii, morfologii, slovu a syntaxi. V každé ze
sedmi kapitol se autorka věnuje největším prohřeškům, kterých se my Češi
dopouštíme, byť spousta z nás tvrdí, že umíme česky, neboli jak sama paní
doktorka tvrdí: „Budeme opravovat nedostatky v jazyce.“
Opravník omylů v jazyce českém mě velmi zaujal. Nemá
cenu ji sáhodlouze rozebírat, jednak proto, že nemá ani sto stránek, a dále
proto, že na ní není nic moc k rozebírání. Sice je pravdou, že bych zde
mohla vyjmenovat chyby, které mne ‚zaujaly‘, ale protože jich je opravdu hodně,
tak to nemá cenu.
Takže budu stručná a řeknu jen: tuto knihu doporučuji
Opravdu VŠEM. Ať už je mezi vámi lingvista, učitel, vášnivý čtenář, vášnivý
posluchač, milovník češtiny, ale i ten, kdo svou mateřštinu neopěvuje, kdo ji
neřeší či dokonce haní. Protože co je důležité bez ohledu na to, ať naši rodnou
řeč máme rádi, či nikoliv – uvědomění si vlastních chyb, chyb, které děláme a
víme o nich anebo chyb, kterých se dopouštíme zcela nevědomě. Já sama jsem si
uvědomila, že pár omylů popsaných v knížce dělám.
A natolik mě uchvátil, že si ho snad koupím.
PS: Pokud vám připadá slovo ‚opravník‘ nanejvýš divné,
nabízím autorčin přepis v úvodu knihy:
výraz opravník se vyskytuje v Jungmannově slovníku s odkazem
na sbírku starých slovníků V. Hanky.
Pravopis je něco jako vyhláška o silničním provozu. Napíšu a
vidím, co vypadá lépe. Česky mě nikdo učit nemusí. Splývání nebo zjednodušování
ne (Zjednodušení skupin souhlásek v některých slovech není nespisovné: já
sem, oni jsou apod., sedum, osum, na shledanou, schoda i na shledanou, shoda).
Přejatá slova, cizí slova – jak je to správně (např. respektive, tj. vlastně
popřípadě). Další nástrahy přejatých slov. Nejčastější chyby v dobropise,
tedy pravopise. Největší potíže při psaní přejatých slov (délky samohlásek a
psaní s nebo z). Kámen úrazu – zdvojené souhlásky. Ještě častěji chybujeme
(vztahová adjektiva označující původ dle místa). Co dohromady a co zvlášť?
K psaní dohromady nebo zvlášť. Kde děláme čárky ve větě. Tvarosloví –
dubletní tvary a jejich hovorová čeština (tj. mluvená spisovná!) – přeju,
přejou, biju, bijou, kupuju, kupujou. Tzv. neshodný přívlastek má stát za
substantivem a nemění se. Šíří se zdvojení 2. stupeň adjektiv, kombinovat oba
způsoby ale nelze. Chyby sportovních
reportérů – slovo turné se neskloňuje. Váhání nad zájmeny, pleteme si
přivlastňovací adjektiva. Zájmeno svůj přivlastňujeme podmětu. Druhá hlavní
chyba – jenž, jež. Rozdíl mezi číslem a číslicí a číslovkou. Od třech do
čtyřech už není chyba! Číslovka Sto se skloňuje jako město. Novinky
v tvoření slov. Nástup angličtiny. Sport jako jazykové osvěžení.
V čem chybujeme – rozšíření předložky díky. Větné členy – záměna
předpokládaného přívlastku neshodného s nenáležitým přívlastkem shodným.
Pozor na přechodníky.
Vtipné: Je to chyba, chyba, chyba!
Přečteno v září.
Mějte se krásně.
-š
Přečteno v září.
Mějte se krásně.
-š
sobota 29. srpna 2015
To ostatní: 12 důvodů, proč jsou nevýhodou velká prsa
Tento článek je určen všem ženám jako podpora, dále mužům, aby viděli, že to není taková sranda, a v neposlední řadě i všem slečnám a ženám, které by chtěly podstoupit plastické zvětšení prsou (i když samozřejmě rozdíly přírodní x umělé tam jsou)
1.
V době dospívání jsou děvčata dříve vyvinutější než chlapci, což má
z následek posmívání se holkám (ale vlastně i těm, které mají naopak malá
prsa)
2.
Překážejí při sportu, špatně se s nimi
běhám, skáče...
3.
Nakupování podprsenky je taky horor. Pokud se
chcete cítit dobře, nákup ve speciálně prodejně spodního prádla taky není
nejlevnější záležitostí. Navíc se často stává, že nabídka není nejpestřejší
4.
Zdravotní problémy – bolí záda, krk a i prsa
sama
5.
Stává se, že jedno prso klesne. Což
v podprsence není tragédie, ale jakmile se svlékne, rozdíl je vážně vidět.
A nepříjemné je to hlavně pro ženu.
6.
Na koncertě nemůžete skákat. Strašně chcete, ale
prostě to nejde. Fakt to bolí. Výjimkou jsou takové ty velké open airy, kde se
na vás, stojíte-li někde v předních řadách, zezadu tlačí masa lidí. To pak
jste na sobě tak namáčklí, že to nějakým způsobem jde a příliš vás to nebolí.
7.
Výstřihy. Spousta holek výstřihy vyhledává, ale
najdou se i také, které fakt ne. Takže často nosíte věci s minimálním
výstřihem nebo vůbec, protože takové ty úchylné pohledy nesympatických lidí
z řad druhého pohlaví je taky děs. Něco jiného je, když flirtujete
s nějakým fešákem, ale co si budeme nalhávat, to se každý den nestává,
teda aspon mně ne :D
8.
(Navíc) způsobujete nevědomý šok lidem, hlavně
mužské populaci, když se zčistajasna objevíte s výstřihem a nikdo nemůže
uvěřit tomu, že vy opravdu VY máte skutečně výstřih.
9.
Je spousta kousků oblečení – šaty, trika,
halenky, saka… - které prostě nedokážeme přetáhnout či zapnout přes prsa čili
hodně věcí musíme oželit, protože se prostě nevydáme.
10.
Představte si holku s velkýma prsama a poté
holku s jedničkama a porovnejte je, jak asi budou vypadat za padesát let.
Tenhle bod už není třeba rozebírat.
11.
Při sexu prsa bez podprsenky ‚skáčou‘* tak, že
byste měla nejradši podprsenku po celou dobu.
*Jednak to, opět, bolí, a pak taky to vypadá hrozně :D
Literatura: Knihy z komory
Vzpomínka na
dědečka.
Knižní poklady aneb probrala
jsem poslední dědovy knihy, který byly v komoře a byla jsem omráčená, kolik
děl, který bych si ráda přečetla, tam měl. Ze vsech skříní s knihama jsem si
jich vyhlídla nejvíc právě zde :D proč sem si komory všimla tak pozdě :D no
každopadně se mi opět potvrdilo to, co vím dlouho - že literatura by byla naším
velkým tématem.
Tady to jsou vyhlídlý knihy,
který sem zase byla nucena vrátit zpátky, nebylo možný, abych si všechno
natahala dom, nemám na ně místo :D tak aspoň vím, že je máme a nemusím do
knihovny.
Mějte se krásně.
-š
Literatura: poslední příspěvek z knihovny + nové knihy
Jak jsem psala zde http://reachfortheheights.blogspot.cz/2015/07/literatura-navsteva-knihovny_7.html O návštěvách knihoven informovat nebudu, maximálně když někde narazím na něco zajímavého. Anebo - pokud pořídím nové knihy do sbírky, a to se stalo i v srpnu.
Tak tedy, štrádovala jsem si to do knihovny a zpátky už jsem měla brašnu celou napasovanou od nových knih, které pobočka vyřadila z fondu. Daly se koupit za 5,-- a 10,-- a co jsem si sebou odnesla? Fotky zatím nemám (nebo možná mám někde v PC, ale tento článek dopisuju na konci roku, tak nemám moc čas hledati :D). Čili seznam:
Kubátová, Marie. Třikrát denně kapku rosy. (1979)
Řezáč, Václav. La bella Boema. (1979)
Šabach, Petr. Jak potopit Austrálii. (1986)
Weiss, Jan. Bláznivý regiment. (1979)
Četli jste některou z výše uvedených knih?
Mějte se krásně.
-š
Literatura: Vítězslav Nezval - Edison (1928)
Vítězslav Nezval – Edison + Signál času
…
‚Doslov‘ od Milana Blahynky
-dvě b. skladby inspirované životem a prací T. A. Edisona mají v N. díle klíčové postavení -> podal v nich úhrn svého pojetí života, práce, tvořivosti a poezie, vyznání filozofické, básnické, politické, zprávu o stavu soudobého člověka a světa
-pronikavost a dialektičnost básníkova vidění i záměru
-b. skl. Edison vznikla na podzim 1927 a poprvé vyšla v létě 1928, téměř zároven s N. a Teigovými Manifesty poetismu, k nimž se ostatně přirazuje jako jejich básnický protějšek
-formoval zde nové pojetí světa a poezie
-Edison se zde podobá „hazardním hráci“ – motvi hráče a hry prostupuje celou skladbu; motiv žárovky a světla, motiv noci a svítání, vyzdvičení tvořivého člověka nad boha – tyto motivy se objevují i v jiných N. básních
-N. realizoval svůj hudební smysl a invenci i vzdělání slověsně; pětidílná skladba je protkána celou sítí nejrůznějších refrénů, ozvěn, variací, její eufonie je plně významová, tak základní refrén o všem „co drtí“, o smutku úzkosti i radosti a odvaze „z života a smrti“ má i hláskově dvojí vyladění, těžké a radostné: těžké staví na sykavkách, případně hlubokém „ú“: „bylo tu však něco těžkého co drtí/ smutek stesk a úzkost z života a msrti“, „piják všeho krutého co štve a drtí/ piják hrůz a smutku z života a smrti“ x proti tomu jásavě radostné pojetí se eufonicky realiuje na vyzdvižení samohlásky ze slov jako „láska“, „hra, samohlásky „a“: „bylo to však něco krásného co drtí/ odvaha a radost života a smrti“, „kruté“a „krásné“ je i eufonicky u N. blízko sebe, ale má jinou samohláskovou instrumentaci
-vynalézavá práce kompoziční, založená na opakování a obměnách motivů, na využíváí možností rýmu, aliterace, anafory, na propojování a střídání všech možných skladebných prostředků, a to v zájmu výzmanové „výpovědi“: v zájmu odhalení žvota v jeho mnohotvárné dynamice a proměnách, v zájmu obdivu k člověku, který musí, uchvácen proudem života, „tvořit vždycky znova“
-ve čtvrém zpěvu Ediosna motiv panychidy: „vaše ruce bledé jako bílá křída/ ne ach ne to není ještě panychida
-dvě b. skladby inspirované životem a prací T. A. Edisona mají v N. díle klíčové postavení -> podal v nich úhrn svého pojetí života, práce, tvořivosti a poezie, vyznání filozofické, básnické, politické, zprávu o stavu soudobého člověka a světa
-pronikavost a dialektičnost básníkova vidění i záměru
-b. skl. Edison vznikla na podzim 1927 a poprvé vyšla v létě 1928, téměř zároven s N. a Teigovými Manifesty poetismu, k nimž se ostatně přirazuje jako jejich básnický protějšek
-formoval zde nové pojetí světa a poezie
-Edison se zde podobá „hazardním hráci“ – motvi hráče a hry prostupuje celou skladbu; motiv žárovky a světla, motiv noci a svítání, vyzdvičení tvořivého člověka nad boha – tyto motivy se objevují i v jiných N. básních
-N. realizoval svůj hudební smysl a invenci i vzdělání slověsně; pětidílná skladba je protkána celou sítí nejrůznějších refrénů, ozvěn, variací, její eufonie je plně významová, tak základní refrén o všem „co drtí“, o smutku úzkosti i radosti a odvaze „z života a smrti“ má i hláskově dvojí vyladění, těžké a radostné: těžké staví na sykavkách, případně hlubokém „ú“: „bylo tu však něco těžkého co drtí/ smutek stesk a úzkost z života a msrti“, „piják všeho krutého co štve a drtí/ piják hrůz a smutku z života a smrti“ x proti tomu jásavě radostné pojetí se eufonicky realiuje na vyzdvižení samohlásky ze slov jako „láska“, „hra, samohlásky „a“: „bylo to však něco krásného co drtí/ odvaha a radost života a smrti“, „kruté“a „krásné“ je i eufonicky u N. blízko sebe, ale má jinou samohláskovou instrumentaci
-vynalézavá práce kompoziční, založená na opakování a obměnách motivů, na využíváí možností rýmu, aliterace, anafory, na propojování a střídání všech možných skladebných prostředků, a to v zájmu výzmanové „výpovědi“: v zájmu odhalení žvota v jeho mnohotvárné dynamice a proměnách, v zájmu obdivu k člověku, který musí, uchvácen proudem života, „tvořit vždycky znova“
-ve čtvrém zpěvu Ediosna motiv panychidy: „vaše ruce bledé jako bílá křída/ ne ach ne to není ještě panychida
Signál času
-napsaná v rekordním čase
-často se považuje za jakýsi dozpěv, dovětek k pětidílné skladbě Edison
-> má podobný začátek s Edisonem a objevují se zde i jiné odkazy na onu první skladbu („noc se opět chvěla jako prérie/ pod údery hvězdné artilerie“) signál času je víc než nějaký epilog -> už jen kvůli svému rozměru
-Edison má v definitivním vydání 402 veršů, Signál času v prvním vydání 363 veršů, def. Verze o 57 veršů kratší čili i tak se Signál času jeví jako nové ztvránění osobnosti velkého vynálezce, tentokrát z koncového bodu jeho života
-ideově tematický a kompozičí rozbor
-neklid soudobého světa
-Edison vznikal a poprvé vyšel v časech přechodné stabilizace kapitalismu x signál času je psán básníkem prožívajícím období rkize, nezaměstannoci, rozvratu soudobého společenského řádu
-reaguje na soudobou hsopordářskou a politickou stiuaci, je obrazem světa zmítaného krizí a ocitajícího se na prahu války, ale N. v této skladě nepřímo odpověděl i na nové jevy v soudobé kultuře a č. poezii
-bojovně odpovídá na nástup spiritualismu, který těžil z nepokoje doby
-vyhrocení skladby kter nazírá i smrt jako součást nekonečného a vítězného proud života: „Zemřel Edison a zemrou po něm jiní / život ůjde dál tvá smrt jej nezastíní/ zmizí v jednom z nás a v druhém vyvěrá/ nimus smrti jaká klamná pověra…“
-psáno týmž sdruženě rýmovaným jedenáctislabičným a dvanáctislabičným elastickým veršem jako edison, cituje některé obrazy a obrazy z první „edisonovské“ básně, ale při všem, čím se podobá edisonovi a v čem se k němu odvolává je už i jiný
-> hlasí se v něm nvý N. sloh první třetiny 30. Let, sloh verše méně slavnostního, věcnějšího, cvilnějšího -> změna souvisí s napojením básně všednodenní rutou realitou začátku neblaého desítiletí
-smysluplná je i kompozice, která na rozdíl od edisona nečlení novou básen na zpěvy; celá básen tvoří jeden jediný proud zpráv i básnické energie vzdorující souvisle tíze doby a mířící k ldem „příštích let“, ke světu, kdy bude štěstím pracovat a zase tvořit
-napsaná v rekordním čase
-často se považuje za jakýsi dozpěv, dovětek k pětidílné skladbě Edison
-> má podobný začátek s Edisonem a objevují se zde i jiné odkazy na onu první skladbu („noc se opět chvěla jako prérie/ pod údery hvězdné artilerie“) signál času je víc než nějaký epilog -> už jen kvůli svému rozměru
-Edison má v definitivním vydání 402 veršů, Signál času v prvním vydání 363 veršů, def. Verze o 57 veršů kratší čili i tak se Signál času jeví jako nové ztvránění osobnosti velkého vynálezce, tentokrát z koncového bodu jeho života
-ideově tematický a kompozičí rozbor
-neklid soudobého světa
-Edison vznikal a poprvé vyšel v časech přechodné stabilizace kapitalismu x signál času je psán básníkem prožívajícím období rkize, nezaměstannoci, rozvratu soudobého společenského řádu
-reaguje na soudobou hsopordářskou a politickou stiuaci, je obrazem světa zmítaného krizí a ocitajícího se na prahu války, ale N. v této skladě nepřímo odpověděl i na nové jevy v soudobé kultuře a č. poezii
-bojovně odpovídá na nástup spiritualismu, který těžil z nepokoje doby
-vyhrocení skladby kter nazírá i smrt jako součást nekonečného a vítězného proud života: „Zemřel Edison a zemrou po něm jiní / život ůjde dál tvá smrt jej nezastíní/ zmizí v jednom z nás a v druhém vyvěrá/ nimus smrti jaká klamná pověra…“
-psáno týmž sdruženě rýmovaným jedenáctislabičným a dvanáctislabičným elastickým veršem jako edison, cituje některé obrazy a obrazy z první „edisonovské“ básně, ale při všem, čím se podobá edisonovi a v čem se k němu odvolává je už i jiný
-> hlasí se v něm nvý N. sloh první třetiny 30. Let, sloh verše méně slavnostního, věcnějšího, cvilnějšího -> změna souvisí s napojením básně všednodenní rutou realitou začátku neblaého desítiletí
-smysluplná je i kompozice, která na rozdíl od edisona nečlení novou básen na zpěvy; celá básen tvoří jeden jediný proud zpráv i básnické energie vzdorující souvisle tíze doby a mířící k ldem „příštích let“, ke světu, kdy bude štěstím pracovat a zase tvořit
Zajímavost: Nezval měl nezvykle hluboké hudební vzdělání,
které později uplatnil jako skladatel scénické hudby ke svým hrám i jako autor
melodií některých svých písní
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)









